ČÍSLO 12/1999
       Pozoruji neustále. Sleduji. A pak ještě spím. Nejsem čert. Jelikož mě zajímá hudba, má pozorování se na ní často zaměřují. Rád se s Vámi o některá z nich podělím. O ta hudební i jiná.

Hysterie kolem letošního Silvestra se začíná stupňovat. Lidé s napětím očekávají příchod nového milénia. Stane se konečně už něco? Bude konec světa? Začátek jiného? Nastane celosvětový mír? Chaos? Zhroutí se počítačová síť? Začnou chytat lidi do nějakých sítí? Přestane téct voda? Přistane UFO? Začne III. světová? Nebo I. vesmírná? Příliš mnoho otázek, příliš mnoho scénářů. Jasně, že všechno bude stejné, ale je zábavné si to všechno představovat. Hudebníci, tedy umělci, tedy lidé citliví, tento tlak neodvratné změny některých číslovek cítí a reagují na něj. Každý po svém. Někdo chce ještě stihnout vydat nové album, jiný alespoň kompilaci, všude možně se chystají megaakce, obrkoncerty, gigapárty. Jakoby všichni říkali: "Jdi už pryč jedničko na začátku!" a "Vítáme Tě milé milénium!" A navíc prý nové tisíciletí začne až v roce 2001. Tak to už jsem z toho úplně jelen. To se asi pozná až 1.1.2000 ráno. Poběží zprávy a hlasatelka řekne: "Tak bohužel, letos ještě nic. Nepodařilo se. Snad za rok. Sledujte dál naše zpravodajství. Příště už to musí vyjít." Každopádně si říkám, že i kdyby to letos náhodou vyšlo, nemusel by se kolem toho dělat takový povyk. Lidi, přestaňte panikařit! Budoucnost přijde i bez nás. Nemusíme jí tak zuřivě pomáhat na světlo. Navrhuji příchod Nového roku přečkat v klidu rodinného kruhu. Já osobně tak Silvestra určitě míním strávit. S rodiči, sestrou a pár přáteli podnikneme menší výlet do Egypta a možná se stavíme na skromnější, asi šedesátitisícovou oslavu u pyramid. Žádné zbytečné výstřelky!

Jsem já tak pomalý nebo je doba tak rychlá? Nemíním tu nyní rozebírat, že potřebuji minimálně hodinu a půl na to, abych se vypravil z domova, ale rychlost s jakou přestávají být nové desky nové. Asi jsem v tomto hodně zpomalený, protože pro mě je album nové většinou v podstatě do té doby, než dotyčný interpret nebo kapela vydá další album. "Future" například, je pro mě pořád ještě "ten novej Cohen", i když uznávám, že to není zrovna příklad umělce, který by svá alba chrlil. Novými Prodigy pochopitelně myslím "The Fat Of The Land" a "Hello Nasty" jsou pro mě stále ještě čerství Beastie Boys. Zvlášť na taneční scéně, mám pocit, je dneska deska po měsíci již stará záležitost. (Slyšel jsem, že nedávno v XT3 uspořádali nějakou oldies party a já si naivně představoval, že tam budou hrát třeba Goldieho Timeless z pětadevadesátého, ale hrály se prý hlavně věci z let 1997 a 98 - to jsou oldies správných futuristů!!) Lidi, prosím Vás, brzděte! Počkejte na mě. Vždyť Vám nestačím. Tempo mají přeci udávat ti nejpomalejší jedinci. Copak šéfové nahrávacích společností a novináři nechodili do turisťáku? Uznávám, mé volání se jeví trochu jako marné, ale kdybyste to poslali dál, a vyřídili, že trochu nestíhám, a třeba to časem protlačili i na nějaká vlivnější místa, byl bych Vám vděčen. Jinak se na to vykašlu a budu si kupovat už jen STARÉ desky!

Nejen konec milénia, ale i desáté výročí sametové revoluce vychází na konec roku 1999. Česká televize připravila na toto téma sérii dokumentů, v centru Prahy je rekonstruována "Zóna totality", koná se slavnostní koncert. Ačkoli si připadám docela mladý, v očích těch ještě mladších už pomalu začínám být pamětníkem. Pamětníkem něčeho, co oni se MUSÍ učit ve škole. Zvláštní pocit. Když jim vyprávím jak jsem zvonil klíči "Miloši končíme", zpravidla ani nevědí o jakého Miloše šlo. Zeman? A oni jen tak koukají, zjevně je to příliš nebaví, netuší ani, co znamená zkratka SSM ani nechápou slovní spojení "Výjezdní doložka". A proč by vlastně měli? Většinou raději změním téma. Vždyť to ty holky stejně moc nezajímá.
      Někdy se ale bavím představou, jaké by to bylo, kdyby nikdy žádný obrat nenastal. Jak by se chovali mí známí? Jak mí přátelé? Jak bych se choval já? A co kapely, zaprodali by se režimu? Byly by to tytéž, které nyní nemají problém přistoupit na jakoukoli marketingovou strategii své vydavatelské firmy? Umíte si představit Chinaski na Festivalu politické písně? J.A.R. hrající na svazácké výroční oslavě? Michala Davida Národním umělcem? Karla Gotta Ministrem kultury? Představte si jak příslušníci Veřejné bezpečnosti vodními děly, slzným plynem, obušky a psy rozhánějí účastníky ilegálních (povolené jsou jen ty svazácké) house parties. Nebo Václav Havel zatčený na nepovoleném koncertě Jolly Joker & PBU. Jan P. Muchow v emigraci… Už toho nechám. Nechci se samozřejmě nikoho dotknout. Někdy mě tyto představy baví a někdy mě tyto představy mrazí. Sedmnáctileté dívenky zasněně tančící někde v Roxy ale opravdu příliš nezajímají. A proč by vlastně měly?

M a r d o š a