ČÍSLO 9/2000

I) Takže léto nám pozvolna končí. Co na tom, že tyto řádky píši v období nadcházejících tropických (Eddie) veder. Je načase utřídit si fotky, vybrat kastlík s pohledama a smýt ze sebe festivalové bláto. Máte z toho depresi? Jako školáček jsem ji touhle dobou často míval. Jako dítě jsem byl velice ustrašený. Nejvíc mě štvala papírnictví. To byli zrádci. Papírníci(.--.). Už od poloviny prázdnin z výloh hlásali, že opět usedneme do školních lavic a jestli máme všechna pravítka. To byl hnus. Jsem rád, že toto období mám již za sebou. A doufám, že ani vy splínům nepodléháte. Jednak kalendářně začíná podzim až 23. září, tedy vlastně „nejpozději“ ze všech ročních období, a druhak to může být vlastně důvodem k radosti. Vždyť začíná další sezóna. 2000/2001! Místo do lavic se teď vracím do klubů. Tak doufám, že letos nepropadnu. Ani depresím!

II) Máte někdy pocit, že se nějaká vaše oblíbená (nebo i neoblíbená) kapela rozpadla? A tudíž už nic nevydá? Nesmysl. Žádná kapela není tak rozpadlá, aby jí dále nemohly vycházet desky. První, co vydá kapela (nebo její firma) po rozpadu, jsou Greatest Hits. Doprovázené pochopitelně videokolekcí všech klipů. Tím se nic nezkazí a koupí si to každý. O skupině se stále mluví, a tudíž je potřeba jednat: vyjdou „Rarities, B-Sides“ a nějaký ten „previously unreleased“ materiál. To aby neodpadli skalní fanoušci (Zvláštní odrůda co? Fanouš z čeledi nepřelétavých: fanoušek skalní; další druhy jsou fanoušek obecný, fanoušek luční a fanoušek admirál). Ti si pak rádi pořídí i „Singles Collection“, protože mít všechny singly hezky v jedné krabici je velice lákavé. Navíc singly jsou roztomilé, tím jak jsou krátké. Firma začne prohlašovat, že teď už je tedy opravdu všechen studiový materiál souboru souborně vydán. Takže v zápětí vydá Live album z posledního, mimořádně vydařeného turné. Nicméně ani tím to nekončí, protože se
čím dál tím víc ukazuje, že skupina měla mnoho příznivců a obdivovatelů i mezi mladšími kapelami a ty v podstatě spontánně nahrají Tribute album coververzí. Teď už nastává fáze, kdy to vypadá, že se skutečně nic okolo této již sedm let nehrající kapely stát nemůže, když tu si hollywoodský režisér vytipuje jednu jejich pozapomenutou skladbu a použije ji ve svém filmu, jakož i na úspěšném soundtracku. Úspěch soundtracku přiměje firmu, aby vydala zbrusu nové Best Of…, kde je ona filmová hitovka jako ústřední. Jinak je album prakticky totožné s již staršími Greatest Hits, ale zato má pěkně vyvedený booklet, který obsahuje mnoho „previously unseen pictures“. Navíc celý výběr je zcela speciálně, nově, digitálně zremasterován. Tento nový výběr pochopitelně doprovází opět videokolekce, tentokrát už i na DVD. A protože teď už je zcela jasné, že skupina dosáhla značného významu, je potřeba jí vybudovat skutečný pomník: luxusní 4 CD Box Set! Důkladný průřez tvorbou, pár ještě nevydanějších skladeb, než byly ty dříve
vydané nevydané, doplněné výpravnou knížečkou, informace neberou konce, poznámky k jednotlivým skladbám ode všech bývalých členů. Zároveň s Box Setem vychází i jeho výcuc na jednom CD pro ty, kterým by příliš hudby najednou dělalo potíže. Je jedenáct let od rozpadu skupiny a na nahrávkách je to znát. Vydavatel tedy přichází s osvěžením. Klasických nahrávek se ujmou mladí elektroničtí a vytvoří album tanečních remixů! Spolu s tímto albem vychází znova kompletní katalog skupiny v nově zmasterovaných verzích a s průhlednými trayi. Tak a teď už je to opravdu všechno.
Pětadvacet let od svého založení skupina oslaví komorním koncertem, prvním od rozpadu, a její členové vlastně zjistí, že staré spory odnes čas, už si zase docela rozumějí a rádi by si takhle pro radost zahráli vícekrát…
Hey hey, my my, rock and roll can never die. Nebo spíš showbusiness can never die?



M a r d o š a
mardosha@noise.cz