|
Zuby nehty už dávno nejsou pusinkami z fakulty
rozhovor s členkou téměř ženské pražské punkové kapely Markou Míkovou
Vysoké Mýto - Letošní ročník Evropského svátku hudby, který se na vysokomýtském náměstí
uskuteční v pátek 22. června,osvěží punkerky z Prahy. Pozvání si zde zahrát totiž přijala skupina
Zuby nehty. “Znamená to ze všech sil, přes všechny překážky, prostě naplno,” vysvětluje význam názvu skupiny jedna ze členek Marka
Míková.V původně dívčí kapele se ovšem
občas nějaký muž objeví. Podobně
tomu bude i ve Vysokém Mýtě.Basistku Pavlu Jonssonovou dočasně zastupuje Honza Maxa.
“Pavla si dala na dva roky pauzu,aby měla klid na dokončení disertační práce. Co bude dál, to se
uvidí,” potvrzuje Marka Míková,kterou jsme požádali o rozhovor.
Ač se to asi nezdá, pohybujete se
na hudební scéně už třicet let.Byla jste zakládající členkou Dybbuku, který se později změnil na Zuby nehty. Říkám to tak správně? Co vedlo holky v 80.letech minulého století k založení kapely, když tehdejší hudební
scéna znala spíš jen sólové zpěvačky a hudební skupiny byly doménou mužů?
“Úplně na začátku šly dvě velké kamarádky Hanka Kubíčková a Pavla Fediuková z gymnázia Štěpánská v Praze domů a přemýšlely,co si pustí za kapelu, až hodí tašky s učením do kouta, no a Hanka řekla: Plyn. Tak vznikl název kapely. Hanka a Pavla spolu hrály v obýváku už nějaký čas na kytaru a na krabice místo bicích. Mě s nimi pak seznámil můj bývalý manžel, který chodil na stejný gympl jako holky. Sedla jsem za piáno a bušila do něj, co jsem mohla, no a holkám se to líbilo. Tak jsme začaly zkoušet a vymýšlet vlastní písničky. Bylo to spontánní a bavilo nás to.”
Jak se vám podařilo prosadit se
v tehdejší době?
“První koncert byl v klubu na Petřinách
v Iuridice. Zpočátku jsme příliš hrát neuměly, ale o to víc energie jsme dávaly do svých
koncertů. Občas se ozývaly výkřiky z publika jako: Přineste zrní,nebo: Teď vystoupí pusinky z filosofické fakulty... Ale my jsme se o to nestaraly. Měly jsme sadu písniček o paních - Paní I., Paní II.,Paní III. a taky písničky inspirované Kurtem Vonegutem, písničky o snech, o smrti, revizorovi,o panenství...”
Taky jste se jako jediná dívčí/ženská kapela dokázaly nerozpadnout, i když již dávno nehrajete v původní sestavě.Jaký na to máte recept?
“Na tuhle otázku se mi těžko hledá odpověď. Jsme trochu jako rodina. Stýská se mi po holkách,když je nějakou dobu nevidím.”
Ale i tak jste měly období, kdy kapela nekoncertovala. Kdy to bylo a proč? A kdy jste se na hudební štace opět vrátily?
“První konec a rozpad byl v době,kdy část kapely začala hrát v Panice. Já a Pavla jsme to braly
trochu jako zradu. Hrály jsme dál s Naďou Bilincovou, Tomášem Míkou, Michalem Langem a založily jsme skupinu Zuby nehty. Po čase se k nám holky přidaly, muži odpadli a my hrály dál. Druhý konec byl v roce 2002. Natočily jsme album Loď odplouvá a zdálo se, že kapela dohrála. Pavla byla v té době v Americe na delší dobu, já jsem měla osobní problémy a nechtělo se mi už hrát, holky byly utahané koncertováním a harcováním po nocích a vypadalo to, že je čas to zabalit. Jenže
všechno se neustále mění, a tak jsme se i my opět vrátily k muzice.”
Uvažovaly jste, že byste ještě natočily nějaké nové CD?
“Určitě moc rády. Pomalu sbíráme materiál. Ale necháme to uzrát. Nikam nespěcháme.”
Koncertování pravděpodobně není to, co vás živí? Čemu dalšímu se všechny ještě věnujete?
“Kateřina hraje v Divadle v Dlouhé a k tomu překládá, Pavla učí na anglo - american collage, Hanka má psychologickou poradnu, pracovala
s drogově závislými a teď pracuje ve vězení. Já jsem na volné noze, věnuji se divadlu,projektu Loutky v nemocnici, to společně s Hankou, a psaní knížek pro děti. Alice je na mateřské a Honza dělá v televizi.”
Jakým způsobem v současné době ke koncertům přistupujete.Je to pro Vás jedno velké “mejdlo”, odreagování se od běžného života? V čem je to jiné než například před dvaceti lety?
“Nevím, jak holky, ale já to beru jako svátek. Jsem ráda, že můžeme hrát svoje věci a že se to lidem líbí. Vždycky jsem to tak měla. Jsem šťastná, když můžu zpívat a hrát.”
Závěrem se nemůžu nezeptat na Vaši filmovou roli. Před třiceti lety jste ztvárnila roli princezny
ve filmové pohádce Jak se budí princezny. Podle scénáře to bylo jasné, zamilovala jste se do prince,kterého hrál Jan Hrušínský.Jak to ale bylo ve skutečnosti v době natáčení pohádky a jak
by to bylo v současné době? Hrušínský nebo Kraus?
“Oba byli a jsou zábavní. Ráda na natáčení pohádky vzpomínám.Taky se zájmem sleduji současné
aktivity obou Honzů, jak talk show Jana Krause a jeho sarkasmus,tak divadlo Honzy Hrušínského.”
Ptala se Andrea Štolbová
Zuby nehty zahrají ve Vysokém Mýtě ve složení Hana Řepová drums, Marka Míková piano, Kateřina Jirčíková sax, flétna,Alice Flesarová saxofon, Jan Maxa basa. “Zahrajeme klasický repertoár složený jak z písní starších, tak i z těch zbrusu nových.
|
|